KV splitter s napájením aktivní antény

30.12.2013 11:29

Po delší pauze spojené se stěhováním z neútulného panelového sídliště , úpravami interiéru domu a zateplováním,  jsem se dostal k bastlení. Ve starém QTH jsem měl na balkoně aktivní smyčkovou anténu. Vzhledem k dobrým výsledkům s poměrně malou smyčkou (nataženou "cik-cak", navíc vedle panelu a mezi železnými balkony) jsem se rozhodl tuto instalovat v půdním prostoru domu - samozřejmě v rozumnějších rozměrech. Protože jedno z mých zařízení (IC720A) má i externí vstup umožňující připojení příposlechové  antény, řešil jsem tuto možnost - tj. trvalé připojení k SDR a dále možnost přepnout vysílací a aktivní anténu na TCVR.

Výsledkem je tento splitter spojující v sobě dvě triviální zařízení - napájecí člen libovolné přijímací antény (aktivní smyčka, maxiwhip, miniwhip apod.) a rozdělovač signálů z antény pro dva přijímače. Dalším požadavkem byla proudová ochrana (tj. zabránění možnosti zahoření vlivem zkratu na anténě) a dále alespoň základní likvidace zbytkového statického výboje v případě jeho výskytu.

Celá konstrukce je instalována ve stylu "vrabčí hnízdo" v kovové krabičce z GME. Mechanický popis je patrný z přiložených obrázků a zájemce si ho jistě přizpůsobí svým požadavkům. Toroidy lze koupit z eBay - dodání z Anglie bylo téměř obratem (to se bohužel nedá napsat o dodávkách z Číny, které poslední dobou asi nosí pěšky ....).

 

Celé zapojení je ke stažení na tomto místě.

Vstupní odpor (okolo 30 kOhmu) zajišťuje alespoň částečnou eliminaci vlivu statických výbojů. Nebudeme si nic namlouvat - když do toho udeří blesk, odpaří se i s ostatními díly ...  Pozornost je třeba věnovat správnému zapojení cívek. U dvouvodičové se nedá vcelku nic pokazit. Při zapojení třívodičové je vhodné si páry vývodů označit barevnými fixami a potom vše pozorně propojit. K odsmaltování používám kousek salmiaku. Pokud jste v dostatečně větrané místnosti a dokážete dostatečně dlouho zadržet dech, je rychlejší způsob použít tabletku acylpirinu na které se povlak krásně po zahřátí pájkou očistí. Ten smrad co se z toho v takovém případě line v žádném případě nevdechujte ! Tato stará metoda je velice účinná, ale také velice nebezpečná - tuším, že vzniká něco jako fosgen - což je velice dráždivý a také jedovatý plyn !

Odpor mezi výstupními konektory je vhodné použít bezindukční (já použil TR161 ze šuplíkových zásob od Tesly). Také vývody je vhodné udělat silnější (např. tak, že vývody nezkracujeme, ale v místě BNC konektoru ohneme o 180 stupňů a vše řádně mezi sebou proletujeme).

Tlumivky v další části schematu jsou součástí napájecího dílu - použijeme to co doma najdeme. Vhodné je ohmetrem proměřit jejich stejnosměrný odpor a vybrat kusy s co nejmenší hodnotou tohoto odporu. Pochopitelně, ale hodnota indukčnosti musí být velká, tak aby se bezpečně oddělil stejnosměrný zdroj (a jeho dost velké paralelní kondenzátory) od vf části. Pro orientaci uvádím parametry cívek mnou použitých.  Celou stejnosměrnou část pak jistí polyswitch 250 mA. Hodnota je dostatečná pro všechny známé aktivní antény. Pokud někdo použije anténu s větším odběrem, může buďto zvolit jiný polyswitch nebo použít tavnou pojistku (případně tuto část může s jistým rizikem zcela vynechat). Odpor 2 kOhmy a LED dioda červené barvy slouží jako signalizace, že na přívodu od antény nastal zkrat - třeba když Vám veverky okousají koax - hi.

Na fotografii je zapojení "vrabčího hnízda" těsně před mechanickým zajištěním součástek. To se provede buďto vhodnou zalévací hmotou, nebo včelím voskem (v nouzi lze vzhledem k malým kmitočtům použít i vosk z obyčejné svíčky).

Inspiraci jsem čerpal zde: http://www.qrp.pops.net/swl-ant-split.asp

Mnou naměřené parametry přenosu mezi vstupem a jednotlivými výstupy  a dále útlumu mezi vývody RX1 a RX2 odpovídají popisu v článku.